KAŠEL A BOLEST V KRKU (NEJEN) U DĚTÍ

Bolestí v krku a kašlem se projevuje celá řada onemocnění (nejen) dětského věku. Právě u dětí se ale s těmito příznaky setkáváme nejčastěji a ti, kteří někdy pečovali o nemocné dítě, jistě potvrdí, že ačkoliv jde mnohdy pouze o „banální“ infekci, dokáže způsobit notnou dávku problémů a starostí. 
 Frekvence nejrůznějších bakteriálních i virových infekcí bývá u dětských pacientů opravdu značně vysoká. 

ANGÍNA
představuje zvláště nepříjemné onemocnění, kterým si v dětském věku prošel nejméně jednou asi každý. Je definována jako infekční postižení krčních mandlí, zasahující i kořen jazyka a přilehlou část hltanu. Právě krční mandle představují první bariéru, která omezuje vstup choroboplodných zárodků do dýchacího a zažívacího traktu.
Při boji s infekcí tak dochází k typickému příznaku angíny

• bolestivosti krčních mandlí,
• jejich zvětšení
• zarudnutí krčních mandlí.

Krční mandle rostou (zvětšují se) zhruba do sedmi let věku dítěte a posléze se začínají zvolna zmenšovat. To je také jeden z důvodů, proč se angína častěji vyskytuje u dětí.
Za rozvojem angíny stojí nejčastěji streptokoková infekce. Je ovšem pravda, že zjištění výskytu streptokoka na krčních mandlích neznamená nutně vznik onemocnění.
V  rozvoji angíny hraje roli

• množství přítomných bakterií,
• jejich „agresivita“,
• stav imunitního systému.

 Zde je jasně patrná souvztažnost s častějším výskytem angín v chladnějších podzimních měsících. Propuknutí nemoci často předchází oslabení organismu vlivem virové infekce.
Angína se řadí ke kapénkovým infekcím – šíří se tedy vzduchem, zejména při kašli, ve formě drobných kapének.
Inkubační doba infekce je přitom poměrně krátká, obvykle pouze dva až čtyři dny, po kterých se objeví první příznaky onemocnění.
 
K příznakům angíny se řadí zejména

• Typický pocit pálení a škrábání v krku provázený bolestí.
  Při polykání tyto stavy zpravidla zesilují.
• Měkké patro a zadní stěna hltanu jsou na pohled zarudlé.
• Krční mandle (pokud nebyly odstraněny) jsou zduřelé, překrvené
• Mohou v některých případech rozvinout i malé hnisavé čepy bělavé barvy.
•  Zduření blízkých mízních uzlin, které jsou na tvrdé a bolestivé na pohmat.
•  Zvýšená teplota, někdy i výrazné horečnaté stavy. 

Při vyšetření zpravidla lékaři k určení diagnózy postačí pohledové vyšetření krční oblasti pacienta a hmatové vyšetření výše zmíněných mízních uzlin. Pro zpřesnění původce onemocnění se zpravidla následně provede stěr vzorku z krčních mandlí, který je odeslán k laboratornímu vyšetření. Doplňkově je možné provést odběr krve a sedimentaci k potvrzení a zhodnocení aktivity zánětu.

Léčba streptokokové angíny
probíhá v naprosté většině případů za využití antibiotik, zpravidla penicilinu. Ačkoliv penicilin jako antibiotikum byl již překonán modernějšími antibiotickými léčivy, v léčbě streptokokových infekcí vykazuje stále velmi dobré výsledky a jeho nahrazení jiným přípravkem je většinou opodstatněné pouze při alergii pacienta na penicilin. Penicilin je zpravidla nasazován v závislosti na výsledku rozboru vzorků získaných při stěru z mandlí. V případech, kdy jsou již při pohledovém vyšetření patrné hnisavé čepy, je vhodné zahájit antibiotickou léčbu ihned.
Součástí léčebného režimu by měl být klid na lůžku a dostatečný příjem tekutin – ostatně jako u řady dalších onemocnění podobného charakteru.
 
Komplikace
se při onemocnění angínou v současnosti vyskytují spíše vzácně. U rozsáhlých angín hnisavého charakteru může dojít k šíření zánětu do hlubších oblastí hrdla a vzniku abscesu, který je nutné ošetřit chirurgicky. Neléčená angína ovšem může vyústit až v takové zdravotní komplikace, jakými je například zánět ledvin, postižení kloubů a srdečních chlopní, v nejhorších případech pak i selhání ledvin. Podceňovat angínu jako banální infekci, která nevyžaduje léčbu, tedy rozhodně není vhodné.
Při včasném záchytu a zahájení odpovídající léčby zpravidla angína odezní během dvou až tří týdnů bez výskytu komplikací.
 
 
NACHLAZENÍ A RÝMA 
Běžné nachlazení řada lidí podceňuje, jiní zase při prvních příznacích hovoří, naprosto nepřesně, o chřipce. U dětí se s nachlazením a rýmou (rinitidou) setkáváme velmi často, nejvyšší počet případů můžeme zaznamenat opět v chladnějších podzimních měsících a v zimě. K výskytu příznaků totiž zpravidla stačí jen velmi málo – trochu prochladnout.
Jednotlivé oblasti lidského těla nejsou stejně citlivé na působení tepla a chladu, což lze demonstrovat na jednoduchém příkladu. Zahřejeme –li například chodidla na teplotu 39˚C, teplotu těla jako celku tím prakticky neovlivníme. To samé pak samozřejmě platí i při snižování teploty. Zaměříme –li se ovšem na oblast nosních sliznic, zjistíme, že potom dojde ke stejnému zahřátí nebo ochlazení, kterým bylo působeno na chodidla. Tímto způsobem dojde tedy snadno k prochladnutí, například při dětských hrách venku za nepříliš povedeného počasí, nebo při oblíbených zimních radovánkách.
Ochlazení nosní sliznice má za následek

• stažení místních cév,
• nedostatečné prokrvení
• narušení rovnováhy slizničního imunitního systému.
  Je umožněno množení škodlivých bacilů, které zvyšují svou toxicitu a poškozují organismus.

Naše tělo se přirozeně začíná bránit –

• v první řadě dochází ke vzniku zánětu na postižené sliznici,
• snaha o vypuzení bacilů se projeví kašlem
• slizniční žlázky následně začínají produkovat hlen ve snaze odplavit nežádoucí látky – rýma, další typický příznak nachlazení, projevující se výtokem z nosu a snížením jeho průchodnosti.
• zvýšením teploty.

Léčba nachlazení
obvykle spočívá

• v klidu na lůžku,
• dostatečném přísunu tekutin,
• užití prostředků napomáhajících zprůchodnit nosní cesty (kapky, spreje pro uvolnění nosu).
• tlumení dráždivého kašle nebo léky na odkašlání u vlhkého kašle
• nedoporučuje se pomocí léčiv snižovat teplotu (pokud nepřesáhne 38˚C ), protože právě zvýšená teplota zabraňuje množení škodlivých mikroorganismů.

Nachlazení obvykle ustupuje během sedmi dnů. Přesto není rozumné odbýt jej mávnutím ruky a celé období „přechodit“. Takové, zejména opakované, počínání může způsobit celou řadu zdravotních komplikací.
 
CHŘIPKA  
Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění, prudký zánět horních cest dýchacích, jehož původcem jsou viry rodu Orthomyxoviridae. Jeho nebezpečí spočívá zejména ve výskytu druhotných bakteriálních infekcí, které mohou způsobovat vážné zdravotní komplikace a ohrozit přímo život pacienta. Zejména z tohoto důvodu má toto onemocnění každý rok na svědomí několik tisíc lidských životů.
 Příznaky chřipky
U infikovaného člověka se první příznaky chřipky projeví v závislosti na inkubační době během jednoho až dvou dnů, zřídkakdy o něco později. Je tedy vidět, že se jedná o nemoc s velmi rychlým nástupem. V době, kdy je pacient ještě bezpříznakový, je již ovšem zdrojem nákazy pro ostatní lidi. Vzhledem k výše zmíněnému způsobu šíření chřipky, může stoupat počet infikovaných osob závratnou rychlostí. 
  
Průběh chřipky
Infekce počíná na sliznici horních cest dýchacích, zejména trachey. Virus následně proniká do buněk řasinkového epitelu, ve kterých se velmi rychle zmnožuje. Během krátkého časového úseku je infikován značný počet buněk dýchacích cest, které po odchodu viru zpravidla hynou. Chřipkové viry se množí velmi rychle a již den před propuknutím nemoci je možné je v těle nakaženého člověka izolovat.  
Příznaky chřipky
Propuknutí nemoci se projevuje

• vysokými horečkami,
  často až okolo čtyřiceti stupňů,
• bolestmi hlavy, svalů a kloubů,
• ale také třeba rýmou,
• typickým příznakem je suchý, dráždivý kašel,
  někdy provázený bolestmi v oblasti hrudní kosti.
• objevuje se celková únava organismu,
•  zvláště u dětí je obvyklá také nevolnost a zvracení.

Organismus zdravého člověka se obvykle s chřipkou vypořádá během jednoho až dvou týdnů, pouze celková únavnost se projevuje ještě po nějakou dobu. Nejzávažnější riziko chřipky představují výše zmíněné druhotné bakteriální infekce, které mají za následek 

Nebezpečné komplikace chřipky.
Ohroženou skupinu představují zejména

• děti,
• staří lidé,
• lidé, kteří trpí chronickým onemocněním.    

Mezi lehčí komplikace patří například

•  bronchitida
•  zánět středního ucha.

k závažným komplikacím chřipky patří

•  zápal plic,
• zánět srdečního svalu,
• poškození mozku a dalších orgánů.

Léčba chřipky 
Zejména důležité je

• klid na lůžku
• dostatečný příjem tekutin,
• analgetika proti bolestem  (Ibalgin,  Ibalgin pro děti)
• antipyretika při boji s vysokou horečkou (Paralen  ,Paralen pro děti).
• při vážnějším průběhu je potřeba zahájit léčbu vhodnými antivirotiky.

 Po prodělání chřipky získá lidský organismus proti danému typu chřipkového viru imunitu, tělo je již schopno vytvořit si dostatek protilátek a při infekci se spolehlivě chránit. Bohužel, chřipkové viry oplývají schopností měnit své povrchové znaky. Některé jen mírně, takže výsledný virus je podobný předchozímu kmeni a organismus je zpravidla schopen si s infekcí poradit, jiné jsou schopny změny, při které vzniká zcela nový kmen viru. Tento fakt také komplikuje problematiku účinnosti očkovacích látek proti chřipce, která je tím pádem závislá na v aktuálním roce nejvíce aktivním typům viru.

ZÁPAL PLIC
Pneumonie je jednou z nejzávažnějších respiračních infekcí, zejména u malých dětí a starých lidí.   Jeho původcem může být jak bakteriální, tak virová infekce, méně často pak i houby, plísně, nebo parazité. V závislosti na původci infekce se mohou částečně lišit i
Příznaky onemocnění

ke kterým patří především

• horečka,
  provázená někdy třesavkou a zimnicí,
• dráždivý kašel,
  který se v průběhu bakteriální infekce mění na kašel produktivní spojený s vykašláváním hlenu,
• bolesti v oblasti hrudní stěny.

U virových infekcí bývá horečka zpravidla nižší, kašel si zachovává dráždivý charakter a připojuje se bolest hlavy a kloubů.
 Léčba zápalu plic
Pro nasazení vhodné léčby je nejprve nutné určit původce infekce. Zpravidla jsou nasazena perorální antibiotika.  Nekomplikovaný zápal plic, u kterého byla zahájena včasná odpovídající léčba, zpravidla ustupuje během tří týdnů. Při těžším průběhu je vhodná hospitalizace pacienta, riziko onemocnění představují zejména další komplikace, ke kterým patří například sepse (systémová zánětlivá reakce na infekci), pleurální výpotek nebo syndrom akutní respirační tísně (ARDS).
 
Z dalších onemocnění a zdravotních komplikací (nejen) dětského věku, které provází kašel či bolest v krku, můžeme jmenovat např. akutní laryngitidu a bronchitidu, nebo spalničky. Zejména u pacientů dětského věku je nutné nepodceňovat příznaky zdánlivě banálních infekcí a věnovat jejich léčbě důslednou pozornost. Nedoléčená nebo dokonce neléčená onemocnění mohou mít výrazný vliv jak na současný, tak budoucí zdravotní stav dítěte a jeho schopnost odolávat nejrůznějším infekcím. 

PREVENCE 
Jistě bychom si všichni přáli neonemocnět. Čím můžeme zvýšit své šance, jak zůstat zdraví?

• Vyhýbat se v době zvýšeného výskytu virových nemocí uzavřeným místům s větším počtem lidí
• posilovat imunitní systém - otužování studenou vodou, procházky na čerstvém vzduchu, sport
• předcházet prochlazení - při pohybu venku nosit tzv. funkční prádlo, které odvádí pot a zůstává suché
• pestrá strava s dostatkem vitamínů
• zvýšit pohotovost imunitního systému (tzv. očkování v tabletách )
• u dětí zdůraznit hygienu - nedávat ochutnat kamarádovi, nepít z jedné láhve nebo sklenky, atd.
• dodržovat základní hygienická pravidla - mytí rukou atd.
• pokud již onemocníme, nepřecházet nemoc a snažit se ohleduplností nenakazit ostatní.