CO MI JE, MÁM CHŘIPKU?

Co je a co není chřipka

Pro mnoho lidí je chřipka totéž, co nachlazení nebo angína. Je to obecně rozšířený omyl.

•  Jako nachlazení

 se označují běžně se vyskytující příznaky jako je rýma, škrábání v krku a zvýšená teplota.

I když je také způsobeno viry , od chřipky se výrazně liší.

• Angína,
  nebo přesněji zánět mandlí,

 je zase způsobena bakteriální infekcí. K její léčbě se užívají antibiotika. Na chřipku antibiotika nezabírají.
Je tedy zřejmé, že lidový výraz mám chřipku je zavádějící, i když asi každý pochopí, co máte na mysli.

Co na to slovník? Chřipka je, když...

je to nakažlivé virové onemocnění, postihující převážně dýchací cesty. Má výrazné celkové příznaky, jako je

•  horečka,
• bolesti hlavy,
•  svalů a kloubů.

Jak chřipku poznat?

Stejně jako ne každé nachlazení je chřipka, je třeba si dávat pozor i na nemoci, které se mohou jako chřipka tvářit, ale ve skutečnosti představují zcela jiný problém.
Rýma a bolest hlavy spojená s horečkou mohou být příznakem bakteriálního zánětu vedlejších dutin nosních.
Kašel je přítomný jak u onemocnění horních cest dýchacích, tak u nemocí průdušek a plic.
Bolest hlavy spojená s bolestí očí a světloplachostí může být příznakem zánětu mozkových blan neboli meningitidy.
Myslete na to, pokud se při zdánlivé chřipce nedostavuje během několika dnů pokles teplot a úleva. V takových případech je na místě neprodleně vyhledat LÉKAŘE.

 Kde se vzala?

Typicky česky znějící slovo "chřipka" má pravděpodobně svůj původ ve staročeském slově "chřípěti", které označovalo chraptění nebo sípání. Zajímavý je i další osud slova. Ruská podoba základu "chrip" byla přibližně v 18. století přejata do francouzštiny a němčiny. Vzniklo označení "grippe". Odtud se slovo vrátilo zpět do ruštiny a polštiny. Dnes v ruštině najdete slovo "grip" a v polštině "grypa". Ve většině ostatních evropských jazyků je chřipka označována jako "influenza". Tento název vychází z latinského označení "influere" - vtékat, vlévat se. Souvislost chřipky a "tečení" si lze vysvětlovat jakoby rozlévající se epidemií .

Mám chřipku!  Co mám dělat?

Jak si s chřipkou nejlépe poradit? Hlavní a téměř základní léčbou chřipky zůstává

• klid a odpočinek,
  a to jak tělesný, tak duševní.

Další léčebné kroky

• srážení teploty
• léčba bolesti pomocí antipyretik a analgetik
• doplnění vitamínu C a B
• dbát na pitný režim

Pokud jste příznaky zpozorovali do 48 hodin od jejich 1. dne výskytu, požádejte svého praktického lékaře o antivirotickou léčbu, jejím užíváním se doba trvání teplot a bolestí zkrátí až o 3 dny.
Pokud již uběhlo více než 48 hodin od 1. výskytu příznaků, pokračujte v symptomatické léčbě teploty a bolestí.

Komplikace chřipky

Většina lidí má podvědomě tendenci chřipku podceňovat. Málo se však ví, že chřipka, ač jedna z nejběžnějších, je zároveň jednou z nejstrašnějších chorob, se kterými se lidstvo potýká. Počtem svých obětí se řadí k těm nejsmrtelnějším. Chřipka může proběhnout jako lehké onemocnění, pokud budete ochotni dodržet klidový režim a ležet v posteli. V opačném případě může dojít ke komplikacím. Jejich závažnost se potom pohybuje od relativně neškodných až po život ohrožující dramatické stavy.
Mohou to být tzv.primární komplikace

• akutní zánět hrtanu
  Při zánětu hrtanu hlasivky i okolní tkáň zduří, a tím se výrazně omezí místo pro proudění vzduchu do plic. Onemocnění začíná náhle a projeví se dráždivým kašlem, ztrátou hlasu, sípáním a dušností. Zánět se může rozšířit až na průdušky. V takovém případě se obvykle k obtížím přidává drsný, hrubý kašel a vysoká teplota.
  
• chřipkový zápal plic
  Jde o těžkou, život ohrožující komplikaci. Rozvíjí se krátce po počátečních příznacích chřipky. Při zápalu plic se rychle zvýrazňuje kašel a nemocný nestačí s dechem. Je nutné okamžité přijetí do nemocnice a intenzivní léčba. I při možnostech moderní medicíny až polovina pacientů s tímto typem zápalu plic umírá.
  
• zánět svalů
  Nejčastěji vzniká v souvislosti s infekcí chřipkovým virem typu B. Svalové postižení se objevuje zhruba za pět až sedm dní od počátku chřipky. Projeví se výraznou únavou, svalovou slabostí a hlavně bolestí svalů. Mírná bolest svalů je obvyklým příznakem i u nekomplikované chřipky. U zánětu svalů je však bolest výrazná a omezuje i jejich sílu. Typicky bývají zánětem postiženy svaly stehen. Je nezbytné přijetí v nemocnici, podpůrná léčba a sledování stavu. Pacient musí dodržovat klid na lůžku.
  
• zánět srdce
  Postižení srdce se může rozvíjet pomalu nebo náhle. Pacient pociťuje bušení srdce, únavu, celkovou slabost, nevolnost, mohou se objevit otoky dolních končetin, střevní problémy, potíže s dechem. Nemocný se zánětem srdečního svalu patří jednoznačně do nemocnice, v případě rychlého postupu nemoci na jednotku intenzivní péče.
  
• postižení nervového systému
  Jde o zánět mozku a jeho obalů (mozkových blan). Komplikace na sebe upozorní úpornými bolestmi hlavy, očí, světloplachostí, malátností, celkovou schváceností, bolestmi svalů a zad. Přidat se mohou poruchy vědomí, halucinace nebo křečovité záškuby končetin.
  

Virem poškozené sliznice představují ideální prostředí pro usídlení a množení bakterií . Vzniká nasedající bakteriální infekce. Rozvoj takové komplikace se většinou prozradí novým vzestupem teplot. K těmto tzv. sekundárním komplikacím patří:

• zápal plic
• zánět středního ucha
• zánět vedlejších dutin nosních
• Zápal plic
  Je provázen kašlem, bolestí na hrudi, někdy dušností.
• Zánět středního ucha
  Projeví se zvýšenou citlivostí a bolestí ucha, vysokými teplotami.
• Zánět vedlejších dutin nosních
  Je nápadný dlouhotrvající rýmou, bolestmi hlavy, horečkami.

Obvyklý průběh chřipky

Průběh onemocnění závisí na

• věku nemocného,
• jeho celkové odolnosti
• další přidružené chorobě.
• i na samotném viru.
  Nejtěžší průběh má chřipka způsobená virem typu A, infekce typem B mívá naproti tomu obvykle mírnější průběh. Virus C u dospělých lidí nemoc prakticky nezpůsobuje. U dětí se projevuje jen lehkou rýmou a škrábáním v krku.

Začátek chřipky, 1. den

• vysoká horečkou (38 až 40 °C), doprovázená zimnicí a třesavkou

• přidávají se silné bolesti hlavy, často spojené i se světloplachostí a ztuhlostí šíje.

• časté jsou bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou.

• výrazná únava ztěžující vykonávat běžné denní činnosti

• Dalším možným příznakem je nevolnost,
  někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství. 

Následující 1 až 2 dny
Nastupují klasické příznaky z postižení dýchacích cest:

•  rýma, bolest a pálení v hrdle,
•  suchý dráždivý kašel.
  Kašel se postupem času zvlhčuje a mění v produktivní hlenovitý kašel.

 Další průběh chřipky

• během 3 nebo 4 dnů obvykle vymizí teploty, únava, bolest hlavy a svalů
• týden až 10 dní trvají rýma a kašel
• I měsíc po onemocnění se může v různé míře projevovat zvýšená únavnost a slabost.

Prevence chřipky

Chřipka obvykle probíhá ve větších epidemiích na jaře a na podzim. Pamatujte na několik jednoduchých rad, jak se onemocnění vyhnout. Stoprocentně účinný recept není. Existují však možnosti, jak riziko chřipky výrazně snížit nebo alespoň zmírnit její průběh.

• Omezte kontakt s virem!
   V době zvýšeného "řádění" chřipky se vyhněte pobytu ve společnosti většího množství lidí. Nenavštěvujte kina, divadla a supermarkety. Omezte na minimum i cestování v prostředcích hromadné dopravy.
• Podpořte imuitní systém!
• Zvyšte příjem vitaminů a tekutin. V případě, že nemůžete zajistit příjem vitaminů potravou, obstarejte si některý z multivitaminových přípravků. Kromě vitaminu C by měl obsahovat i zinek a selen.
• Teple se oblékejte.
• Životospráva
  Základní podmínkou účinné prevence je zdravý a otužilý organismus. Takový má mnohem větší šanci ubránit se infekci než organismus oslabený.

Ke zdravému a odolnému organismu vede cesta následujícími kroky:

• dostatek tělesného pohybu
• pobyt v čistém životním prostředí.
• dostatek spánku a odpočinku
• pestrá strava se zastoupením všech druhů potravin

Zní vám tyto rady jako tolik oblíbené poučky Vaší matky nebo paní učitelky? Chybí už jen "teple se oblékej" a "vezmi si čepici". Proč ale hledat složitá řešení tam, kde stačí následovat jednoduchých a osvědčených rad?

Proti viru vakcínou

Vhodným prostředkem k prevenci chřipky je

•  očkování.

Provádí se každoročně před vypuknutím virových nákaz v podzimních měsících. Chránit před chřipkou Vás dokáže po dalších 6 až 12 měsíců. Ani toto opatření však nemusí být vždy účinné. Principem očkování totiž je odhad, který z mnoha druhů viru bude daný rok nejrozšířenější. Proti němu je namířena vakcína . V případě, že dojde k neočekávané změně (mutaci), mohou být chřipkou ohroženi i očkovaní lidé. Přesto platí, že očkování je jedním z nejúčinnějších způsobů ochrany. Podstoupit by je měly zejména ....

...rizikové skupiny.

Někteří lidé jsou chřipkou a jejímu možnými komplikacemi ohroženi více než ostatní. Tyto jedinci tvoří tzv. rizikové skupiny. Pro chřipku platí, že nejvíce nemocných patří do skupiny tvořené oběma extrémy věkového rozmezí. To znamená, že ohroženi jsou především

• dospělí lidé nad 65 let
• a naopak malé děti do stáří 12 měsíců.

Chřipka představuje zvýšené riziko také u osob trpících některým vleklým onemocněním,

•  jako jsou chronické nemoci srdce,
• chronické nemoci plic a celého dýchacího systému.
• nemocní s oslabením imunitního systému.
• lidé s chronickým onemocněním ledvin nebo jater
• osoby s chronickým onemocněním oběhového systému
• lidé trpící onemocněním diabetes mellitus (cukrovka)
• pacienti pobývající v zařízení dlouhodobé péče
• pracovníci ve zdravotnictví
• pracovníci v sociálních ústavech.