BOLEST HLAVY – NEZVLADATELNÝ PROTIVNÍK?

Řekneme-li bolest hlavy, každému se vybaví nepříjemná bolest, která čas od času postihne každého z nás. Může být krátkodobá, mnohdy závislá na správné životosprávě. Jsou ale mezi námi lidé, které bolest hlavy provází opakovaně s velmi specifickými příznaky a dalšími komplikacemi. Bolest hlavy označovaná jako migréna se pak stává takovou „noční můrou“ pro každého z nich.

Většina z nás je přesvědčena, že bolesti hlavy přicházejí a odcházejí, často bez varování a nelze s nimi nic dělat. Existují možnosti se bránit či jim úplně předcházet? Na to se pokusíme postupně odpovědět. Protože nejhorší protivník je ten, o kterém nic nevíme.

Bolest hlavy

jsou staré jako lidstvo samo. Již slavný lékař Hippokrates se zabýval popisem někdy kolem roku 400 př.n.l. Vznik slova je připisován Galénovi, který kolem roku 200 př.n.l. použil k popisu slova hemikranie.

Bolesti hlavy jsou děleny podle klasifikace IHS (International Headache Society).

Primární bolesti hlavy jsou děleny do čtyř hlavních skupin:

1.     migréna
2.     tenzní bolest hlavy
3.     cluster headache
4.     další primární bolesti hlavy

Tyto bolesti nemají prokazatelný strukturní podklad, neprokážeme je pomocí běžných zobrazovacích metod. Klasifikace vychází z popsaných pocitů pacienta.

Nejčastější typy bolestí hlavy  jsou

• migréna 
  může způsobit během svého průběhu naprosté vyřazení člověka z jakékoliv činnosti.
  
• tenzní bolest hlavy – 
  člověka spíše obtěžují, ztěžují běžné denní činnosti.

Tenzní bolest hlavy (TTH)

Tento typ bolesti stejně jako ostatní primární bolesti neohrožuje pacienta na životě, ale je nepříjemným onemocněním, které snižuje kvalitu života. To se pak při chronickém opakování stává obtížným a promítá se do dalších onemocnění. Až 80% populace se během svého života setkalo s tímto typem bolesti v nějaké formě.

Bolest hlavy je popisovaná jako

•  tlaková, difuzní,
•  oboustranná, nemá charakter bolesti jedné poloviny hlavy.
• Maximum bolesti hlavy je často v oblasti temene s propagací za oči.
• Nástup tenzní bolesti je pozvolný,
• její intenzita je mírná až střední.
• Délka bolesti se pohybuje v hodinách, maximálně dnech, často s nástupem až v druhé polovině dne (odpoledne či večer).
• Obecně se u bolesti hlavy sice doporučuje klid, ale tělesná námaha stav bolesti většinou nezhorší. Někdy může pohyb bolesti dokonce ulevit.
• Pacienti často uvádí neurčité pocity, jako je sevření lebky, tlak („asi se mi rozskočí hlava“), citlivost vlasové pokožky.

Tabulka 1 – hlavní skupiny tenzních bolestí a jejich frekvence

Stav	Četnost
Epizodická	Ojedinělý výskyt
Častá epizodická	1-15 atak během měsíce
Chronická	>15 atak za měsíc

 

Tenzní bolest může být vyvolána různými faktory

• nedostatek spánku
  je nejčastější 
  
• stres,
• rozrušení,
• případně očekávání nějaké nepříjemné situace.

Stres pak může být opakovanou reakcí na bolest hlavy, čímž se pacient dostává do kolotoče, ze kterého není úniku. Jako se stále řeší otázka, zda bylo dříve vejce či slepice, někteří vědci řeší, zda stres vyvolává bolest hlavy, bolest hlavy vyvolává stres nebo je to souběh obou nemocí.

Léčba zahrnuje farmakologickou i nefarmakologickou složku.
Mezi nefarmakologické postupy patří například

• nastolení správné životosprávy,
• důslednost spánku,
• psychoterapie,
• relaxační cvičení
• fyzioterapie.

Farmakologická léčba nabízí možnost řešení akutních bolestí hlavy

• analgetikum,
• nesteroidní antirevmatikum

ale i preventivní nasazení léčby tam, kde klasickou léčbu pacient špatně snáší. V takovém případě je lékem první volby

• tricyklické antidepresivum.

Možné jsou i kombinace obou metod.

Migréna – slovo nahánějící hrůzu

Slovo bylo pravděpodobně odvozeno od označení hemikranie – tedy poloviny hlavy. Není nic neobvyklého a trpěla jí řada významných historických postav z řad panovníků, vědců či umělců, jako byli

• Caesar, Helmholtz, Pascal, Freud či Chopin.

Četnost výskytu migrény se pohybuje někde okolo 18 % u žen a 6 % u mužů.

 

Rozlišení migrenózních stavů

Mezi nejčastěji se vyskytující typy patří

• migréna bez aury
• migréna s aurou

 Aura je jistá forma předzvěsti migrény. Obvykle předchází bolest hlavy, někdy však může přetrvávat i do fáze bolesti. Běžně se rozvíjí v průběhu 5–20 minut a odeznívá do 60 minut. Aura označuje neurologické symptomy pocházející většinou z mozkové kůry. Rozeznáváme několik typů, nejčastější je však aura zraková (vizuální vjemy – mžitky před očima, obrazce). Mezi ostatní typy patří aura senzitivní, motorická nebo čichová.

Migréna v dětském věku

Specifičnost dětských migrén se týká především lokalizace samotné (mnohem častěji se jedná o oboustrannou), migrenózní záchvat má také mnohem kratší délku trvání  než u dospělého.U dětí bývají více zastoupeny doprovodné příznaky, jako jsou

• nevolnost,
• zvracení,
• ale i zvýšená citlivost na světlo a hluk.

Mimo to se objevují příznaky, které migrénu dospělých neprovázejí.
Patří sem

• bolest břicha, závratě, bledost, pocení, změny nálady, někdy se objevuje i zvýšená teplota.

Menstruační bolest hlavy (PMM)
je dle klasifikace IHS řazena mezi podtypy migrény bez aury. Bolest je evokována

• kolísáním hormonů v ženském těle,
  zejména estrogenů.

Když žena pronese osudnou větu "Miláčku, dnes mě šíleně bolí hlava" směrem k partnerovi, nemusí se nutně jednat o rozmar, ale může jít právě o hormonální výkyv.
Často proto bývá bolest hlavy spojena u citlivých pacientek s

• užíváním antikoncepce.
  Pokud se toto podezření potvrdí, lze to řešit výměnou preparátu za jiný, s vhodnějším složením – konstantní koncentrací estrogenu.

Mezi spouštěcí faktory se řadí (mimo běžné migrenózní spouštěče)

• emoční vlivy,
• silné vůně,
• nikotin,
•  antikoncepce,
•  menstruace,
• gravidita
• klimakterium.

Při akutní léčbě této formy migrény se podávají

• jednoduchá analgetika,
•  případně nesteroidní antirevmatika.

Pokud tyto léky nemají patřičný efekt, přechází se na triptany. Jako „výhoda“ u PMM je označován fakt, že období migrény lze předvídat. U preventivní medikace pak hovoříme o tzv. subakutní profylaxi.

 
Léčba migrény

Nejjednodušší by se mohlo zdát mít stále při sobě pilulku, která vám účinně pomůže při záchvatu migrény a jako mávnutím kouzelného proutku vás zbaví bolesti. Tak snadné to ovšem není. Migréna je zákeřná. Pokud pacient cítí, že se blíží, bývá často na „prášek“ už pozdě. Paradoxem na tom je, že přestože tyto odzbrojující bolesti mohou pacienta z minuty na minutu úplně „odstavit“, procento případů, které řeší odborníci z řad neurologů, je vzhledem k četnosti migrén velice nízké.

Léčba migrény zahrnuje dva základní přístupy (a týká se to většinou i jiných typů bolesti, jak jsme se zmínili u TTH)

• léčba akutního záchvatu – tzv. abortivní přístup,
  
• léčba profylaktická, neboli preventivní.
  U silných a četných atak migrény je dobré oba tyto přístupy vhodně kombinovat.

 

 
Farmakologická léčba

Akutní léčba migrény zahrnuje dva základní přístupy, které se většinou kombinují. Jedná se o metodu „krok za krokem“ a stratifikovanou léčbu.

1. Metoda „krok za krokem“
   postupuje při podávání antimigrenik od nejslabšího preparátu k nejsilnějšímu bez ohledu na intenzitu prodělávaných záchvatů. To představuje pro pacienta jistý diskomfort a často vede ke svévolnému přerušení léčby z důvodu nedůvěry k lékaři.
   
2. Stratifikovaná léčba
   je obecně považována za účinnější. Vychází z jednoduchého hodnocení nemoci podle MIDAS škály (Migraine Disability Assessment Scale). Jedná se o jednoduchý dotazník, který umožní pomocí několika otázek určit závažnost migrény a podle toho vybrat odpovídající lék (Tabulka 3).

Tabulka 3 – doporučení antimigrenik dle MIDAS rozdělení

MIDAS	Počet záchvatů	Omezení	Medikace
I. lehká forma	0-5	Velmi mírné	Acylpyrin, Ibuprofen, Naproxen, Diclofenac, Indometacin, Nimesulid, Ketoprofen
II. lehká forma	6-10	Mírné	Acylpyrin, Ibuprofen, Naproxen, Diclofenac, Indometacin, Nimesulid, Ketoprofen, kombinace s metoklopramidem
III. střední forma	11-20	Střední	Analgetika, antiflogistika, Metoklopramid, Domperidon, Triptany
IV. těžká forma	21 a více	Silné	Sumatriptan, Eletriptan, Zolmitriptan

 

Nefarmakologické postupy

Prevence migrény nezahrnuje pouze pravidelné užívání medikace, jak se o tom zmíníme později, ale znamená to nastolení důsledného terapeutického plánu, vyžadujícího začlenění aktivního přístupu pacienta i pomoc odborného lékaře. Prevence by měla být zaměřena na edukaci, behaviorální a psychologickou složku problému.
Součástí by mělo být také

•  nastolení pravidelného režimu spánku a bdění,
• dodržování zdravé životosprávy,
• případně relaxační cvičení.

Jedním z velice důležitých bodů je vyhýbání se známým spouštěčům:

• nedostatečný spánek
• nadměrné teplo a vlhkost ovzduší
• některé typy jídel
  (čokoláda, tvrdé sýry, ořechy, citrusy)
• konzumace alkoholických nápojů
• nadměrný příjem kofeinu nebo jeho náhlé vysazení
• některé léky
  (antikoncepce, přemíra analgetik)
• lehké pouliční sympatomimetické drogy
• intenzivní senzorické stimuly
  (ostré oslnivé světlo, blikající světlo, intenzivní pachy, dým či dlouhodobé vystavení chladu)

Přírodní léčba

Léčivé rostliny se využívají při bolestech hlavy již dlouho. Běžné je použití rostlinných silic do balzámů či masážních olejů. Takovými typickými zástupci jsou

•  levandule (Lavandula spica),
•  máta (Mentha piperita)
• či blahovičník (Eucalyptus globulus).

Pro vnitřní užití je výběr léčivých bylin poněkud jiný. Typickým pomocníkem při bolestech hlavy a migrenózních stavech je

• jinan dvoulaločný,
  známější pod svým latinským názvem (Ginkgo biloba). Jeho využití je mnohostranné, doporučován je při migréně bez aury (hlavně při antikoncepci), ale i migréně s aurou a tinitu (hučení v uších).
  
• řimbaba obecná (Tanacetum parthenium),
  vhodná k dlouhodobějšímu užívání jak u migrén, tak u tenzních bolestí hlavy a menstruačních bolestí obecně. 
  
• devětsil (Petasites hybridus),
• mučenka pletní (Passiflora incarnata),
• miřík celer.

Máta spolu s tužebníkem patří mezi byliny vhodné k aplikaci jak zevní tak vnitřní. Vhodnou pomocí menstruačních bolestí hlavy je ale i pupalka (Oenothera biennis), ta sice nepůsobí přímo proti bolestem, ale pomáhá regulovat hormonální nerovnováhu u žen.

Zdroj

Donáth V.: Preventívna liečba migrény, Neurologie pro praxi, 2003, 2, 63.

Marková J.: Primární bolesti hlavy – klasifikace, diferenciální diagnostika, Interní medicína, 2003, 5.

Mastík J.: Migréna – nová mezinárodní klasifikace a moderní léčebné postupy, Interní medicína pro praxi, 2004, 10,495.

Medová E., Diagnostika a terapie migrény, Interní medicína pro praxi, 2005, 12, 551.

Marková J.: Tenzní bolesti hlavy, Medicína pro praxi, 2006, 2, 80.

Bartoušek J.: Ginkgo biloba v současné medicíně, Praktické lékárenství, 2006, 3, 142.

Kotas R.: Profylaktická léčba migrény, Klinická farmakologie a farmacie, 2006, 1, 26.

Muchová M., Ošlejšková H.: Migréna v dětském věku, Neurologie pro praxi, 2007, 3, 163.

Šmídová J., Komárek V.: Bolest hlavy v dětském věku, Bolest, 2008, 2, 84.

Mastík J.: Léčba menstruační a perimenstruační migrény, Neurologie pro praxi, 2008, 9, 356.

Muchová M.: PedMIDAS – dotazník k hodnocení dětské migrény, Neurologie pro praxi, 2009, 10, 117.