ANÉMIE a její nejčastější formy

Anémie neboli chudokrevnost, jak se tento patologický stav rovněž označuje, se v populaci vyskytuje častěji, než se mnozí domnívají. Podle odhadů jí totiž na celém světě trpí až půl miliardy lidí.
 Anémie může mít různé stupně závažnosti a její lehčí formy nemusí u pacientů vyvolávat, zejména zpočátku či při pomalém průběhu, žádné jasně rozpoznatelné obtíže, které by jej přivedly k lékařskému vyšetření. 

„Chudá“ krev?

Pro přesné vyjádření diagnózy musíme zohlednit zejména stav hemoglobinu (Hb) - krevního barviva. Chudokrevnost je totiž podle moderní definice právě

• snížené množství cirkulujícího hemoglobinu,
  přičemž za dolní hranici normy lze považovat:
   
  U dětí:
   
  do šesti let věku………………110 g Hb/l
  od šesti do čtrnácti let věku....120 g Hb/l
   
   
  V dospělosti:
   
  U mužů……………………….130 g Hb/l
  U žen………………………….120 g Hb/l

Snížené množství hemoglobinu s sebou nese i další faktory, např. snížené množství červených krvinek. neboli erytrocytů. 
Celková doba tvorby červené krvinky je asi sedm dní,  životnost pak přibližně 100 – 120 dní. „Zánik“ erytrocytu probíhá ve slezině.
Tvorba červených krvinek (erytropoéza) je ovlivňována hormonálně, významnými látkami potřebnými pro tvorbu erytrocytů jsou zejména

• železo, kyselina listová a vitamín B12. 

Zásadní funkcí erytrocytů je přenášení životně důležitého kyslíku do všech buněk těla.  
Hemoglobin – je obecně definován jako krevní barvivo, díky kterému nazýváme erytrocyty právě krvinkami červenými. Právě jeho prostřednictvím dochází k navázání kyslíku a umožnění jeho transportu. 
Tedy nedostatečné množství hemoglobinu znamená

• nedostatečné zásobení tkání kyslíkem
  a z něj plynoucí rizika.
   

NEJČASTĚJŠÍ DRUHY ANÉMIÍ

• Anémie z nedostatku železa
  (sideropenická anémie)
  
• Anémie z nedostatku vitamínu B12 a kyseliny listové
  

Anémie z nedostatku železa

Příčiny nedostatku železa
 
Zvýšená potřeba železa nastává například

• u žen během těhotenství,
  kdy je vhodné konzultovat potřebu zvýšeného příjmu, zajišťující dostatečný přísun pro matku i plod, s lékařem.
  
• u předčasně narozených dětí
• u těch dětí, které jsou příliš dlouho výlučně kojeny
  – tj. po šestém měsíci věku a dále nedochází k zapojení vhodných příkrmu (zejm. masozeleninové) do stravy.
  
• Rovněž často opakovaná infekční onemocnění
  mohou mít na hladiny železa v organismu negativní dopad.
  
• U mladistvých
  je zvýšená potřeba v období rychlého růstu,
• u dospívajících dívek je již třeba zohlednit i menstruační ztráty.

Krevní ztráty

Pozorovatelné i okultní (skryté) a s nimi i deficit železa v organismu mohou být způsobeny 

•  úrazovými stavy,
• častým krvácením z nosu
• menstruací,
• někdy i v závislosti na užívání některých léčiv
  (kyselina acetylosalicylová, nesteroidní antirevmatika),
•  dále při různých organických onemocněních,
  kdy dochází ke krvácení z gastrointestinálního traktu, výrazně např. u kolorektálního karcinomu,
• pooperační krvácení, aj.

Výrazný podíl v rozvoji anémie mají samozřejmě poruchy krevní srážlivosti.

Nedostatečný příjem železa v potravě

S určitostí můžeme tvrdit, že s ohledem na riziko anemických obtíží jsou nevhodné zejména

• diety s nízkým obsahem železa,
• vegetariánství
• a zejména přísné veganství.

Je sice pravdou že rostlinná strava obsahuje dostatek železa, nicméně oproti železu obsaženému zejm. v mase (jak v červeném tak bílém, včetně rybího, ve vnitřnostech – játra, aj.) je toto železo, označované jako „nehemové“, podstatně hůře vstřebáváno z důvodu tvorby fosfátů a fytátů železa.
Oproti tomu hemové železo, které je v dvojmocné formě obsaženo zejm. v uvedených živočišných zdrojích, se vstřebává podstatně lépe.
Zohlednit je proto třeba v některých případech

•  dostatečný příjem zejména vitamínu C,
  který absorpci železa podporuje.

Poruchy vstřebávání železa

• Např. při chorobách tenkého střeva,
• po resekci žaludku,
•  při celiakii
  (intolerance lepku a z ní vycházející poškození trávicího traktu).

Anémie z nedostatku vitamínu B12 a kyseliny listové

 
Oba tyto vitamíny skupiny B mají v organizmu významnou úlohu. Jsou potřebné při tvorbě deoxyribonukleové kyseliny. Vitamín B12 (kobalamin) se účastní tvorby erytroidních buněk, stejně jako buněk nervové tkáně. Co se tvorby erytrocytů týče, jsou tyto vitamíny vzájemně zastupitelné, u buněk nervové tkáně figuruje z této dvojice pouze vitamín B12.
Tuto anémii diagnostikujeme zpravidla

• u pacientů staršího věku (60 let a více),

 postižení v mladším věku ovšem není výjimečné.
Příčiny můžeme příčiny hledat v nedostatečném příjmu kyseliny listové a vitamínu B12, poruchách jejich vstřebávání, aj.: 
Nedostatečný příjem vitamínů B můžeme nacházet opět

• u striktních diet
• při vegetariánství
• veganství
• a při podvýživě všeobecně.

 Zde je nutno poznamenat, že vegetariánská strava bez problému pokryje potřeby kyseliny listové. Horší je situace v případě vitamínu B12.
Ten je obsažen zejména

•  v mase (nejvíce v játrech),
• v mléce
• vejcích
  (lakto-ovo vegetariáni jsou na tom tedy podstatně lépe).

U přísné vegetariánské a rozhodně u veganské stravy je tedy nejen z důvodu rizika rozvoje anémie nutné vitamín B12 substituovat. 
 
Nedostatek kyseliny listové může vzniknout

• při jaterních chorobách
  (porucha jaterní fixace)
• při poruchách metabolismu tohoto vitamínu
  (nedostatečná funkce ledvin s následnou urémií,
  alkoholismus,
  za negativní je v tomto směru označováno i kouření).
  
• Na vině může být i užívání některých léčiv
  (některá antibiotika, barbituráty, aj.) 

Příznaky anémií

Jelikož se však může jednat o zvolna se rozvíjející a prohlubující patologický stav, může být nástup příznaků rovněž pozvolný a obtížně subjektivně pozorovatelný. Lidský organismus se při pozvolném rozvoji anémie zpočátku poměrně dobře adaptuje na nově vzniklou situaci, což často vede k opoždění správné diagnózy, neboť – chybí -li příznaky,  upozorňující pacienta na možný problém, není pro něj samozřejmě žádný důvod k vyhledání lékařské ordinace.
 
K typickým příznakům anémie patří 

• bledé zbarvení pokožky, sliznic, spojivek
• zvětšení mízních uzlin,
• snížení celkové výkonnosti,
• rychlá únavnost,
• prohlubující se dušnost,
•  tachykardie,
•  bušení srdce (palpitace),
• pokles krevního tlaku
  (klasický efekt rychlého změny pozice z lehu či sedu do stoje – zatmívání před očima).
•  Mohou se objevit bolesti hlavy, podrážděnost či naopak apatie, aj.

Terapie

Chybějící látky  je potřeba tělu dodat tak, aby bylo množství jejich hladin uspokojivé a dostačující pro standardní krvetvorbu. 
Dodávání železa, zpravidla dvojmocnéh,o lze jak perorálně, tak injekčně (při intoleranci, apod.). Přípravků obsahujících železo existuje celá řada (namátkou:

• Ferronat, Tardyferon, Aktiferrin).

Současně je vhodná

•  změna jídelníčku,
  pokud dosud neobsahoval dostatečné zastoupení pokrmů obsahujících železo.

Dávkování by měl vždy určit lékař, cílem je dosáhnout normálních hladin erytrocytárního i zásobního železa a tuto hladinu dlouhodobě  udržet. 
Obdobně u anémie vycházejicí z nedostatku vitamínu B12 a kyseliny listové lze tyto látky účinně dodávat. Kobalamin dodáváme intramuskulárně injekční formou, kyselinu listovou zpravidla perorálně, u těžkých stavu lze i injekční formou. 
 
 

Zdroje:
 
Doc. MUDr. Radan Neuwritová, CSc.: Léčba anémií (I.část).  Praktické lékárenství č.1/2007, str. 18-20.
 
Doc. MUDr. Radan Neuwritová, CSc.: Léčba anémií (II.část).  Praktické lékárenství č.2/2007, str. 57-61.
 
Prof. MUDr. Miroslav Penka, CSc.: Anémie I.  Postgraduální medicína 2/2003, roč. 5, str. 123-130.
 
Webové stránky:
 
http://www.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=2564&s_ts=39795,4167013889